prají (prajésc prajít) vb. 1. A frige. 2. A (se) arde. 3. A (se) inshela. Mr. parjescu parjire megl. prajǫs prajiri. Sl. pražiti (Miklosich Lexicon 656; Cihac II 285; Graur BL VI 167) cf. bg. parža slov. pražiti cr. peržiti alb. përžis mag. perzselni. Der. prajeala (Munt. var. Olt. prajila) s. f. (prajire rintash aliment prajit); prajitoare s. f. (aparat de prajit cafea); prajitorie s. f. (prajire); prajitura s. f. (placinta aliment dulce din faina; prajeala).